Geografie
Nový Zéland nacházející se v jižní části Tichého oceánu je tvořen především ze dvou hlavních ostrovů, Severního a Jižního ostrova, separovaných Cookovým průlivem. Kromě toho se k němu přiřazuje několik menších ostrovů např. závislá území Cookovy ostrovy, Niue a Tokelau. Celková rozloha Nového Zélandu (268 680 km2) je o něco menší než Japonsko.
Na největších ostrovech Nového Zélandu je maximální vzdálenost od moře maximálně 130 km. Vítr přicházející od oceánu zde udržuje mírné a vlhké podnebí s opravdu silnými srážkami na západním pobřeží. Severu Nového Zélandu je horký a deštivý a naopak na jihu země je poněkud chladněji.
Severní ostrov má velice nepravidelné pobřeží. Uprostřed Severního ostrova se nachází oblast sopek. Čtyři z nich jsou dosud činné a sopka Ruapehu (2797 m) je nejvyšším vrcholem Severního ostrova. Velmi častá jsou zde zemětřesení, která jsou však jen málokdy ničivá. Jižněji se rozeklané kopce svažují a přecházejí v roviny a pobřežní nížiny.
Dominantou Jižního ostrova jsou vrcholky se sněžnými poli a ledovci Jižních Alp a nejvyšším vrcholem Jižního ostrova je Mount Cook (3754 m). Prudké řeky jsou napájeny mnoha nádhernými jezery, která leží v hustě zalesněných horskýchúdolích. Úrodná Canterburská nížina je největší rovina na Novém Zélandu. Na samém jihu můžeme nalézt také fjordy, což jsou krajinné útvary v úzkých pruzích.
Nejbližší pevninou je Novému Zélandu 2000 km vzdálená Austrálie nacházející se na severozápad. Nejblíže na jihu je pevninou Antarktida a na severu je to souostroví Nová Kaledonie, Fidži a Tonga.
Podnebí
Podnebí na Novém Zélandu je mírné oceánské podnebí, přičemž okrajový Sever má podnebí subtropické. Protože se Nový Zéland nachází na severní polokouli, jsou zde roční období obrácená, a proto jsou nejteplejšími měsíci leden a únor a nejchladnějším červenec. I přesto jsou zde zimy velmi mírné. Průměrná teplota na Jižním ostrově je 13 °C a na Severním 18 °C. Převažující západní větry zajišťují celoročně vydatné srážky.
Rostliny
a živočichové
Nový Zéland je místem výskytu mnoha rostlin a živočichů, které se nevyskytují nikde jinde na světě. Co se týče rostlin, můžeme si jako příklad uvést šarlatově kvetoucí pohutukawy a jerlínu se žlutými kvítky. Převažná část Nového Zélandu byla původně porostlá lesy a buší. V současnosti naopak převažují trsnaté trávy rostoucí hlavně na bažinatých plochách a pouze čtvrtina území zůstala zalesněna. Stávající lesy jsou tvořené z vavřínových a jehličnatých stromů, ale na některých místech se vyskytují i palmy a stromovité kapradiny. Na Jižním ostrově můžeme nalézt také bukové lesy.
Mezi nejvzácnější a nejznámější představitele fauny Nového Zélandu patří , což je velký nelétavý pták. Typickými opeřenými obyvateli Nového Zélandu jsou slípky takahe a papoušci kakapo. Předtím, než na Nový Zéland přišli Evropané, žily zde dva druhy netopýrů, hmyzu a ptáků, kteří jsou často nelétaví, a několik druhů plazů. Nyní zde nežijí žádní hadi. Pouze na Novém Zélandu najdeme exemplář haterie novozélandské, což je starodávný plaz.
Pro ochranu těchto unikátním druhů rostlin a zvířat bylo na Novém Zélandu vytvořeno 14 Národních parků.