Obyvatelstvo a státní aparát

Domorodými obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové, kteří na toto území připluli během 9. až 14. století a tvoří přibližně 15 % populace. Nejpočetnější skupinu obyvatel, přibližně 75 %, vytváří Novozélanďané evropského původu. Většina obyvatel je gramotná, negramotnost na Novém Zélandu činí pouze 1 %. Střední délka života mužů je 75,5 let a u žen 81,6 let.

Nový Zéland je královstvím (anglicky „Realm of New Zealand“), ve kterém je hlavou státu britská královna Alžběta II. Novozélandské království zahrnuje Cookovy ostrovy, Nový Zéland, Niue, Tokelau a sporné území na Antarktidě označované jako Rossova dependence.

Základním dělením Nového Zélandu jsou regiony, které jsou primární dělicí jednotkou. Nový Zéland se skládá celkem z 16 regionů:

  1. Northland
  2. Auckland
  3. Waikato
  4. Bay of Plenty
  5. East Cape
  6. Hawke's Bay
  7. Taranaki
  8. Manawatu-Wanganui
  9. Wellington
  10. Tasman
  11. Nelson
  12. Marlborough
  13. West Coast
  14. Canterbury
  15. Otago
  16. Southland

Druhotnou dělicí jednotkou jsou tzv. distrikty, kterých se na Novém Zélandu nachází 73.

Zajímavosti

Zde je uvedeno pár zajímavých drobností na závěr. Název Nového Zélandu v maorštině zní Aotearoa, což v překladu znamená „Země dlouhého bílého oblaku“. Pokud otočíme obrys Nového Zélandu, dostaneme „druhou botu do páru k Apeninskému poloostrovu. Obdivuhodná příroda Jižního ostrova se proslavila díky natáčení celosvětově proslulé trilogie Pána prstenů. Jeden z kopců se jmenuje Taumatawhakatangihangakoauauotamateaturipukakapikimaungahoronukupokaiwhenuakitanatahu, díky čemuž se dostal až do Guinessovy knihy rekordů. Další pozoruhodností je, že na ostrovech nenarazíte na jediného hada. Převážná většina obyvatel (88 %) žije ve městech.

Klíčová slova:

Maorové, domorodci, Nový Zéland, Země dlouhého bílého oblaku, Guinessova kniha rekordů, distrikty, mapa Nového Zélandu